RIGOLETTO • GIUSEPPE VERDI

Tragická postava šaška Rigoletta, jenž se marně snaží ochránit svou dceru Gildu před zhýralostí dvora a obecně lidskou zkažeností, dramatické tragické záměny, nevyhnutelnost osudu a naplnění kletby jsou silnými atributy Verdiho hudebního dramatu, mistrně vyvažujícího prvky romantické a realistické. Tlak cenzury byl mimořádně silný; problém byl především s postavou vévody z Mantovy, v původní verzi s postavou krále. Cenzoři – italští i rakouští - považovali za nepřípustné, aby postava měla tak špatné charakterové vlastnosti. A tak osud opery Rigoletto nebyl zdaleka jednoduchý. Libreto muselo být několikrát přepracováváno, aby mohlo dílo být vůbec uvedeno, a hrálo se i pod názvy "Viscardello", "Clara di Pert" nebo "Lionello". Premiérové provedení sklidilo okamžitý a velký úspěch, avšak i kritiku – Verdi byl dokonce obviňován z germanismu!

Jedna z nejslavnějších stálic operního repertoáru, italská opera Rigoletto z pera skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901), měla svou premiéru 11. března 1851 v Teatro La Fenice v Benátkách. Verdi v té době byl již slavným skladatelem a díky dřívější „revoluční“ opeře Bitva u Legnana vlastně také italským národním symbolem (heslo V.E.R.D.I. značilo Vittorio Emanuelle Re D´Italia, jméno a titul panovníka nově sjednocené Itálie). Verdiho melodie si prozpěvovala záhy celá Itálie a skladatel byl tak populární, že se bál napodobitelů. Proto se snažil své nejlepší nápady utajovat před veřejností do poslední možné chvíle – i před samotnými zpěváky a orchestrem. Během zkoušek na Rigoletta stáhl například árii „La donna e Mobile“ až na poslední hlasovou zkoušku; tenorista i orchestr museli pak přísahat, že tuto melodii nikomu mimo divadlo před premiérou neprozradí!

Verdiho libretista Francesco Maria Piave se v Rigolettovi výrazně inspiroval slavnou hrou Victora Huga Král se baví (Le Roi s´amuse) z roku 1832. Již samotná Hugova hra měla v roce 1833 vážné problémy s cenzurou. Totéž o osmnáct let později postihlo rovněž Verdiho hudební zpracování, neboť děj nezakrytě a nekompromisně obnažuje obraz vulgární, obscénní, marnivé společnosti v zářivém kontrastu s citem „obyčejných lidí“, bezvýhradným, samozřejmým, bez otazníků, s rodičovskou láskou a křehkým vztahem otce a dcery.

Nastudování Rigoletta v Šaldově divadle v Liberci (premiéra byla v květnu 2017) je klasickou inscenací v původním jazyce - italštině - s českým titulkovým překladem.

Uvádí Operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec    

Martin Doubravský – dirigent

Oldřich Kříž – režie